kurz CQB - pohledem nováčka v armádě

Byl jsem čerstvě po kurzu základní přípravy ve Vyškově, když jsem se rozhodl, že si soukromě udělám kurz CQB, tedy boje na krátkou vzdálenost. Mě osobně na tom lákal seberozvoj a také to, že něco takového budu moct využít, pokud si to bezpečnostní situace bude žádat. Trénink znamená vyšší šanci na přežití. Jednalo se o 5hodinový kurz.

Ráno jsem na místo dorazil jako první ze svých spolubojovníků z Aktivní zálohy. Na místě před budovou čekal instruktor. Mával na mě a když jsem došel až k němu, hned mi podával ruku a vše pokračovalo velmi neformálně – "na tykačku". Vzal mě dovnitř, kde jsme čekali na ostatní. Povídali jsme si. Zjistil jsem, že se věnuje i válečným veteránům a že je to práce poměrně blízká mému oboru – sociální práci. Až přišli všichni

kolegové, poptal se na naše zkušenosti a zjistilo se, že jsme v boji na krátkou vzdálenost, v zastavěné ploše – všichni nováčci, a tak bylo jasné, že začneme od levelu nula. Vzal nás do šatny, kde jsme nechali nějaké nepotřebné věci. Vysvětlil nám, že si řekneme něco k bezpečnosti, průběhu kurzu, pak proběhne prezentace, dále budeme pokračovat protažením se a opakováním manipulace se zbraní a až teprve pak se pustíme do problematiky CQB. Vše probíhalo v klidu a v přátelské atmosféře. Během dne dorazil druhý instruktor. V průběhu kurzu jsme používali airsoftky – bez kuliček – nebyly potřeba. Velmi kladně jsem hodnotil opakování manipulace se zbraněmi, i v AZ – v časové mezeře mezi jednotlivými cvičeními bylo fajn si to nejdříve připomenout. Pokud někdo něco spletl nebo zachyboval, nikdo po něm nekřičel ani na něj nebyl nepříjemný.

Atmosféra byla uvolněná a člověk se musel po nějaké době zase trochu hýbat. Když jsme přecházeli k části, kde už cvičíme přímo CQB, všichni byli protažení, měli manipulaci připomenutou a nikdo se nebál nebo nestresoval. Učili jsme se především vstup přes dveře nebo do nich, tzv. načítání anebo třeba spolupráci a manévrování ve dvojících. Instruktoři nás často chválili, věnovali pozornost našim chybám a způsobu, jak je napravit. Humor, neformálnost a odlehčená atmosféra nás doprovázely celou dobu. Když si totiž člověk spojí nějakou vzpomínku s emocionálním prožitkem, snáze si ji vypálí do paměti. O přestávkách jsme měli možnost s instruktory diskutovat a dozvěděli jsme se, že je možné navázat spolupráci a zdokonalovat se v boji na krátkou vzdálenost více. 

Z kurzu jsem si odnesl základy boje na krátkou vzdálenost, nové kontakty pro svou vojenskou kariéru, a hlavně dobrý pocit z odvedené práce. Kurz od ATG (atg-training.cz) rozhodně doporučuji. Rozhodně jsem neměl důvod se čehokoliv bát nebo stresovat se kvůli něčemu. Na emoční rovině jsem si připadal jako v bavlnce a jsem přesvědčený, že každý čtenář mého článku si jistě vybaví náročnější a stresu-plnější situaci ze svého života než kurz s pohodovými instruktory, kteří učí, jak přežít akci v betonové džungli.

Miroslav M.